Vyjádření studentů, studentek, členů a členek Katedry sociologie Masarykovy univerzity k případu Igora Ševcova

Dne 27. dubna 2016 proběhlo soudní přelíčení se studentem etnologie Igorem Ševcovem. Soudkyně jej nejdříve zprostila obžaloby za údajný útok na dům ministra obrany Martina Stropnického, kvůli kterému byl Ševcov vzat na tři měsíce do vazby. Následně jej však nepravomocně odsoudila k vyhoštění do Ruska za to, že natáčel sprejování nápisu na zeď. A to i přestože sama soudkyně uvedla, že tento čin má jen malou společenskou závažnost, a navíc v případě tohoto druhého bodu obžaloby nelze přesvědčivě prokázat, zda je pravda na straně obžaloby, nebo obhajoby. Své rozhodnutí soudkyně založila na tom, že Ševcov “nežije řádný život”, což doložila jeho politickým přesvědčením a tím, že se účastní demonstrací. Argumentace ne-řádným životem byla podložena informacemi, které o Igoru Ševcovovi shromažďovala ruská Federální bezpečnostní služba kvůli jeho aktivitám, mezi něž patřila třeba účast na demonstraci proti ruské anexi Krymu.

My, studentky, studenti, členky a členové Katedry sociologie FSS MU, protestujeme proti tak zjevné perzekuci na základě politického přesvědčení a individuálního životního stylu. Odmítáme, aby se subjektivní moralizující hodnocení životního stylu stalo argumentem pro potrestání za jinak nezávažný čin. Ani my nežijeme “řádné životy”: někteří z nás se účastní demonstrací, jiní podílí se na aktivitách, v nichž upřednostňují legitimitu před legálností či praktikují dumpster diving. Občanská neposlušnost je tak podle nás legitimním vyjádřením osobního postoje, jež si nezasluhuje být exemplárně trestána státní mocí.

Domníváme se proto, že studentovo vyhoštění je zcela neadekvátním trestem za údajný přečin, ať už šlo o “zajišťování nerušeného sprejerství”, nebo o natáčení videa. Zvláště selhala-li obžaloba v takovém rozsahu jako v případě Igora Ševcova, získává trest pachuť účelovosti. Jelikož se Ševcov v minulosti podílel na organizování neohlášených demonstrací a shromáždění, mezi jinými i proti anexi Krymu, je zde důvodné podezření, že může být perzekuován ze strany Putinova režimu a že skončí jako další v řadě politických vězňů. Jsme-li dnes svědky příklonu části politického spektra k semiautoritářským režimům v Rusku a Číně a bezprecedentních zásahů policie do akademických svobod jako v případě vyvěšené tibetské vlajky na pražské FAMU, není divu, že neúměrný rozsudek - spolu s pochybnými způsoby nakládání s důkazy - může být vnímán jako krok stejným směrem.

Vyjadřujeme podporu Igoru Ševcovovi a ohrazujeme se proti soudnímu rozhodnutí, které popírá základní svobody jedince.